úterý 20. prosince 2016

Typy lidí na koleji

Zkouškový se blíží a tak je správnej čas pro trochu prokrastinace. Člověk se rovzpomene na to, že už dlouho nerybařil, nevěnoval se gendrový problematice nebo nepsal na blog. Takže je to tady (ten blog).

Protože mám už pár měsíců tu čest bydlet na vysokoškolský koleji a poznávat tak místní zvyky, tradice a obyvatele, rozhodla jsem se napsat pár typů lidí, kteří se tady obvykle vyskytujou. 

Kuchař

Jelikož mi osud nadělil kolej se sdílenou kuchyní, potkávám se se spoustou receptů a inspirativních alchymistů denodenně. Kuchař je typ člověka, kterýho zaručeně potkáte v kuchyni každej den a to i několikrát. Paradoxně je to většinou kluk, což boří všechny dosud potvrzovaný mýty o tom, že typickej chlap nikdy neviděl jinou část kuchyně než lednici. Kuchař se ale od ostatních neliší jenom časem stráveným vařením, nýbrž i použitím surovin. Zatímco já se svým studentským rozpočtem zařazuju do jídelníčku většinou rýži s kukuřicí (recept: uvařte rejži a přimíchejte kukuřici), kuchař rád předvádí svoji gastronomickou fantazii. Svoje menu doplňuje o vejce a někdy dokonce i o MASO. Svoji kuchařskou show občas završí ukuchtěním vaflí, na který si přinese vlastní VAFLOVAČ (pro vysvětlení: já jsem třeba ráda, že mám vůbec talíř a jeden příbor). 

Hudebník 

Jo, na vejšce se studuje i hudba. A hudebníci musej taky někde bydlet, i když to někdy vypadá, že 24 hodin denně vyhrávaj někde po ulicích a žebraj na bezdomovcích jejich poslední drobáky na krabičák. Pokud se vám někdy poštěstí projít pár pater koleje, můžete ze všech zaslechnutejch instrumentalistů složit symfoňák. Zajímavostí na hudebníkovi je, že nikdy nehraje na tichej nástroj. Xylofon nebo kastaněty? O tom si můžeme nechat jenom zdát. Kolejní chodby zdobí zvuk saxofonů, trubek a houslí a občas jde zaslechnout i opilecký "hraní na kytaru", který je sice hrozný, ale za to hlasitý. K jejich vlastnímu štěstí hudebníci trénujou ve svejch pokojích, proto za běžnýho provozu nevíte, kdo z kolemjdoucích to minulou noc do tří do rána ladil ty posraný housle.


Milovník hlasitý hudby

Možná by si ho někdo mohl splíst s hudebníkem, realita je ale jiná. Hudebník má totiž většinou hudební sluch. A ten milovník hudby ROZHODNĚ postrádá. Jeho výhodou je, že hudbu neprodukuje (to by asi podlehl vlivu tvrdý výchovy kolejbáb a kolejdědků), ale jenom poslouchá. Bohužel, jeho hudební vkus se nikdy nepotkává s vkusem ostatních. Kombinace ruskýho techna, skupiny Scooter a křičení jedinejch slov v "písni" společně s refrénem dělá z milovníků hlasitý hudby jednu z nejmíň oblíbenejch společenskejch skupin.

(Už je to moc dlouhý? Pokračujeme!)

Nerdi

Nerdů bejvá na koleji hodně a proto se tady tohle slovo nepoužívá v jednotnym čísle. Nerdi se i přes svoji zdánlivou asociálnost rádi družej, aby dělali divný věci (notak, ne tak divný věci, vždyť jsou to nerdi). Jejich oblíbenou činností je sejít se přesně v 18:00 v televizní místnosti, kde se posadí do pravidelnejch úhlů a rozvinou po stole zábavu týdne - nějakou nerdí deskovou hru, kterou hrajou na pokračování. Baví se u toho tak moc, že jim málem praskaj čočky i na těch nejtlustších brejlích. Výhodou je, že nevydávaj žádnej hluk a tak jsou tady na rozdíl od hudebních typů docela oblíbený.



Sluníčka

Sluníčka bejvaj většinou holky, jejichž inteligence nedosahuje závratnejch výšin. K vlastní smůle je potkáváte asi úplně nejčastěji ze všech. Sluníčka maj poctivě natrénovanej americkej úsměv a jsou až nechutně kamarádský. Když je někde potkáte, málem vám odvykládaj celou svoji životní story a nezapomenou přihodit pár otázeček i pro vás. Po prvním rozhovoru máte pocit, že vás sluníčko už bere jako nejlepšího kamaráda. U vás se ale stejnej pocit nikdy nedostaví. Sluníčka jsou ale potřebný zboží - když vám zrovna dojde mlíko nebo sůl, stačí jenom mile pozdravit a už vám ochotně jede s fénem a krumpáčem pár kilo chloridu odpařit k moři. 

Náhodný lidi

Náhodný lidi jsou prostě ti, který jste nikdy na koleji neviděli a pravděpodobně je už ani nikdy neuvidíte. Vypadaj trošku divně - jsou nadšený z čistejch sprch (kdyby tak věděli...) a maj pocit, že když si budou na chodbě s někým volat o svym milostnym životě, tak je nikdo neuslyší. Kvůli úplnýmu nezájmu ze strany kolejbáb a kolejdědků o to, kdo na kolej přijde, se sem občas navalí slušná sorta pochybnejch existencí, který k sobě naštěstí během pár minut přiberou místní kolejňáky a jdou společně někam lejt. Náhodný lidi sem ale vnášej rovnováhu z vnějšího světa, takže je nutno je  úplně nezatracovat.

memes

Další typy snad brzo! Nebo až se mi bude chtít.